Technicky čistý hliník (hutní hliník) obsahuje 99 až 99,9 % Al. Má poměrně malou pevnost, výrazný pokles pevnostních charakteristik za zvýšených teplot a špatné slévárenské vlastnosti. K výrobě odlitků je používán výjimečně tam, kde je požadována vysoká elektrická vodivost, např. pro rotory asynchronních motorů.
Uvedené nedostatky hliníku stály za vývojem celé řady v současnosti používaných slitin pro výrobu odlitků, které se od slitin tvářených odlišují vyšším obsahem legujících prvků, heterogenní strukturou s podílem eutektika a nižší plastičností. S rostoucím podílem eutektika jejich tvárnost klesá, ale zlepšují se slévárenské vlastnosti. Navíc určité legující prvky a jejich vhodné kombinace vytvářejí s hliníkem tuhé roztoky s rozpustností závislou na teplotě, která umožňuje podstatně zlepšovat mechanické vlastnosti odlitků vytvrzováním.
Slitiny hliníku je možno odlévat všemi běžnými způsoby. Užívá se zejména lití do písku, gravitační do kokil a tlakové lití. Rychlé chladnutí v kovových formách snižuje porezitu a přispívá ke vzniku jemnozrnné struktury a zlepšení mechanických vlastností. Výrazné zdokonalení užitných vlastností odlitků je možné dosáhnout izostatickým lisováním za tepla, tzv. hippováním, kterým je možno napravit nedostatky lité struktury a snížit rozptyl vlastností až téměř na úroveň tvářených slitin.
Slitiny hliníku jsou využívány pro součásti, od nichž je požadována nízká hmotnost nebo odolnost proti korozi. Mají výhodnou kombinaci pevnosti a houževnatosti. Patří k nejsnadněji obrobitelným. K nezanedbatelným výhodám patří jejich netoxičnost a poměrně snadná recyklovatelnost.
Slitinové prvky a nečistoty ve slitinách hliníku
Měď patří k tradičním přísadám ve slitinách hliníku. Zvyšuje jejich tvrdost, pevnost a tepelnou vodivost. Nepříznivě ovlivňuje tvárnost, sklon ke vzniku trhlin a odolnost proti korozi. Za určitých podmínek zvyšuje citlivost i ke korozi pod napětím. Rozšiřuje interval tuhnutí, a tím zvyšuje riziko ředin. Fáze CuAl2 umožňuje vytvrzování – nejúčinněji při obsahu 4 až 6 % Cu. Měď zlepšuje obrobitelnost slitin hliníku. Je nepřípustná v odlitcích pro potravinářský průmysl.
Křemík obsahuje většina užívaných slévárenských slitin hliníku vzhledem k tomu, že výrazně zlepšuje jejich technologické vlastnosti. Ovlivňuje příznivě tekutost, schopnost dosazování z nálitků a odolnost proti vzniku trhlin. Navíc zvyšuje pevnost odlitků a jejich odolnost proti korozi. Křemík se snižuje hustotu a součinitel teplotní roztažnosti. Křemíková fáze je tvrdá. Proto s jeho rostoucím obsahem stoupá tvrdost a klesá tvárnost a obrobitelnost slitin. Optimální obsah křemíku je závislý na způsobu lití. Pro lití do pískových, sádrových a skořepinových forem, kde je tuhnutí nejpomalejší, je nejvýhodnější 5 až 7 % Si, pro gravitační lití do kokil 7 až 9 % Si a pro tlakové lití 8 až 12 % Si.
Hořčík v přísadách 0,25 až 0,7 % Mg umožňuje vytvrzování slitin Al-Si, kterým lze více než zdvojnásobit jejich pevnost. Ze stejných důvodů je rovněž používán ve slitinách Al-Si obsahujících měď, nikl a další prvky. Přísady kolem 1 % Mg jsou užívány v pístových slitinách s vysokým obsahem křemíku a 3 až 10 % Mg ve slitinách s nízkým obsahem křemíku pro zvýšení odolnosti proti korozi, zlepšení jasnosti povrchu a možnost eloxování. Přítomnost hořčíku zvyšuje ztráty oxidací při tavení. Nestabilita a stárnutí při pokojové teplotě slitin s vyšším obsahem hořčíku bývají důvodem pro jejich tepelné zpracování.
Zinek sám nenabízí v kombinaci s hliníkem žádné výhody. Je-li však použit společně s mědí nebo hořčíkem, tvoří výhodné slitiny, které je možno tepelně zpracovávat nebo vytvrzovat přirozeným stárnutím.
Nikl zvyšuje pevnost, houževnatost a odolnost proti korozi. Navíc snižuje součinitel teplotní roztažnosti. Přísady do 2 % Ni v kombinaci s mědí nebo křemíkem zvyšují pevnost a tvrdost při zvýšených teplotách. Slitiny s niklem se používají zejména pro odlitky pístů a hlav válců.
Železo je ve slitinách hliníku běžnou (ale velmi sledovanou) nečistotou s nízkou rozpustností ( ~ 0,05 %). Dostává do slitin hliníku ze vsázkových surovin (šrotu), nebo rozpouštěním z nářadí, tavících kelímků, kovových forem apod. Již při malém obsahu tvoří intermetalické fáze – FeAl3, FeSiAl5, AlFeSi aj. ve tvaru destiček (na výbrusu jehlice). Tyto nerozpustné fáze zlepšují pevnost, zejména za zvýšených teplot, ale s jejich rostoucím podílem se zhoršuje zabíhavost a schopnost dosazování z nálitků. Fáze obsahující železo mají značně odlišný modul pružnosti a teplotní roztažnost než hliník. Proto se uplatňují jako koncentrátory napětí při mechanickém namáhání. Ke kompenzaci nepříznivého vlivu železa se užívají přísady Mn, Co, Cr, Be a Ni.
U slitin Al-Si zvyšuje železo pevnost, snižuje tvárnost a odolnost proti korozi. U slitin Al-Cu váže měď na Al7FeCu2, čímž snižuje jejich pevnost. U slitin Al-Cu-Ni zlepšuje železo pevnostní charakteristiky za zvýšených teplot.
Přísady 0,9 až 1,0 % Fe jsou užívány u slitin pro tlakové lití k potlačení lepení slitiny na formy a zvýšení jejich životnosti. Vyšší obsahy železa snižují tvárnost a obrobitelnost. S výjimkou tlakového lití má být jeho obsah u běžných odlitků nižší než 0,6 až 0,8 % Fe a u dynamicky namáhaných odlitků nižší než 0,15 % Fe.
Technologické problémy způsobuje vznik tzv. kalových fází železa s manganem a chrómem. Ty se tvoří při udržování slitin na nízké teplotě a při nedostatečném čištění pecí. Jsou to polyedrické nebo rozvětvené útvary sloučenin těžkých kovů vznikající peritektickou přeměnou. V udržovacích pecích dosahují velikosti řádově až centimetrů. Mají vysokou hustotu (až 3500 kg/m3), a proto v pecích (někdy i v masivních odlitcích) sedimentují a nelze je znovu rozpustit. Tyto fáze zvyšují opotřebení strojů a nástrojů, snižují tekutost kovu a výrazně zhoršují pevnost, tažnost a obrobitelnost odlitků.
Mangan je důležitým legujícím prvkem u tvářených slitin hliníku. Z jejich odpadu se dostává do slévárenských slitin, kde je jeho přínos menší, nebo je považován za nečistotu. Zjemňuje strukturu a eliminuje negativní vliv železa, s nímž (% Mn ≈ ½ % Fe) tvoří kompaktní tvarově příznivější intermetalické fáze (FeMnAl6) označované jako „čínské písmo“ či „rybí kost“. Tím lze potlačit křehkost a zvýšit tažnost. Jeho přítomnost do 2 % zvyšuje pevnost, tvárnost, houževnatost a odolnost proti korozi.
Cín je užíván v množství až do 25 % pro zlepšení kluzných vlastností. Jeho přísady se rovněž užívají pro zlepšení obrobitelnosti. Při malých koncentracích urychluje stárnutí a zvyšuje pevnostní charakteristiky slitin Al-Cu. Nad 0,05 % způsobuje vznik trhlin za tepla a zhoršuje odolnost proti korozi.
Olovo při obsazích přes 0,1 % zlepšuje obrobitelnost. U slitin Al-Cu-Mg může být příčinou trhlin za tepla v důsledku segregace.
Kobalt ovlivňuje morfologii fází bohatých na železo převodem z jehlicovité na kulovitou formu.
Chróm tvoří sloučeninu CrAl7 s velmi malou rozpustností, která potlačuje tendence k růstu zrn. Malé přísady chrómu se užívají u slitin určených k přirozenému stárnutí a u tepelně nestabilních slitin. U některých slitin zlepšuje chróm odolnost proti korozi. Společně se železem a manganem zvyšuje riziko vzniku kalových fází.
Molybden je ojediněle užíván v množství do 0,3 % pro zjemnění struktury.
Stříbro je užíváno výjimečně u vysokopevnostních slitin Al-Cu v koncentracích 0,5 až 1,0 % k podpoře vytvrzování a zvýšení odolnosti proti korozi pod napětím.
Kadmium v množstvích přesahujících 0,1 % zlepšuje obrobitelnost. Má však teplotu varu pouze 767 °C. Proto při tavení hrozí kontaminace prostředí. Jeho přítomnost v lidském těle je příčinou celé řady vážných onemocnění. Proto se jeho přísady neužívají.
Titan a bor se užívají pro zjemnění struktury, neboť tvoří stabilní krystalizační zárodky (TiB2, TiAl3). Zvýšená množství titanu se užívají pro potlačení sklonu ke vzniku trhlin a zvýšení pevnosti za běžných i zvýšených teplot. Vyšší obsahy boru tvoří nežádoucí vměstky s negativním dopadem na mechanické vlastnosti a opotřebení obráběcích nástrojů. Přísady boru se užívají také pro zlepšení elektrické vodivosti slitin hliníku tím, že na sebe před litím váží titan a vanad.
Zirkonium je u slitin Al-Zn-Mg užíváno pro zjemnění struktury odlitků.
Fosfor v podobě AlP3 tvoří zárodky pro krystalizaci primárních krystalů křemíku nadeutektických slitin Al-Si, čímž zjemňuje jejich strukturu. U podeutektických slitin ale podporuje tvorbu hrubého eutektika a snižuje modifikační účinek sodíku a stroncia.
Sodík modifikuje (mění) strukturu eutektika slitin Al-Si. U slitin Al-Mg zvyšuje křehkost.
Stroncium modifikuje strukturu eutektika slitin Al-Si. Vyšší obsahy způsobují porezitu, zejména v případě pomalého tuhnutí (lití do pískových forem, silnější části odlitků) a snižují účinnost odplyňování.
Lithium je užíváno pro zlepšení vlastností tvářených slitin, ale u slévárenských slitin má být jeho obsah pod 0,003 %, protože již malá množství zvyšují sklon k porezitě a vyšší množství snižují účinnost modifikace.
Vápník zvyšuje rozpustnost vodíku a jako slabý modifikátor ovlivňuje strukturu eutektika slitin Al-Si. Již velmi nízké obsahy způsobují porezitu odlitků. Přítomnost více než 0,005 % Ca zhoršuje houževnatost slitin Al-Mg. Vápník ovlivňuje modifikační účinek sodíku a stroncia již od 0,005 % Ca. Kolísání obsahu vápníku v surovinách může způsobit přemodifikování a výskyt hrubých částic křemíku. V modifikovaných slitinách by měl být obsah vápníku menší než 0,001 %.
Antimon zvyšuje odolnost proti korozi v mořské vodě a snižuje náchylnost slitin Al-Mg ke vzniku trhlin. Jeho obsahy kolem 0,05 % a větší mají trvalý modifikační efekt na morfologii eutektika Al-Si. Podporují vznik struktury s jemným, lamelárně vyloučeným křemíkem. Působení je závislé na obsahu fosforu a rychlosti chladnutí. Antimon může být do slitin přidáván již v hutích, protože jeho účinek nezaniká přetavením. Jeho přítomnost však ruší účinek modifikačních přísad sodíku a stroncia tím, že s nimi tvoří krystalizačně neaktivní sloučeniny. Z tohoto důvodu nelze tyto prvky kombinovat. Ve slévárnách se nedoporučuje používat obojí způsob zjemňování eutektika vzhledem k možné kontaminaci vratného materiálu antimonem a možnému přemodifikování. Protože při aplikaci antimonu navíc hrozí potenciální nebezpečí vzniku jedovatého antimonovodíku (stibanu, SbH3), jeho přísady se neužívají.
Bismut může být přidáván pro zlepšení obrobitelnosti v množstvích přes 0,1 %.
Beryllium již v stopových množstvích snižuje oxidaci slitin obsahujících hořčík. Jeho obsahy vyšší než 0,04 % ovlivňují složení a tvar intermetalických fází obsahujících železo, a tím výrazně zlepšují pevnost a tažnost. Protože beryllium a jeho sloučeniny patří mezi karcinogeny, vyžaduje tavení a zpracování slitin, které jej obsahují, specifická bezpečnostní opatření.
Faktory ovlivňující mechanické vlastnosti
Mechanické vlastnosti slévárenských slitin hliníku závisí na:
- obsahu legujících prvků a nečistot,
- víření v průběhu plnění forem,
- ovlivnění krystalizace modifikací a očkováním,
- způsobu odlévání,
- rychlosti tuhnutí,
- tepelném zpracování odlitků.
Pevnostní charakteristiky slévárenských slitin hliníku jsou nižší než slitin tvářených. Mez pevnosti se v litém stavu běžně pohybuje v rozmezí 140 až 180 MPa v závislosti na typu slitiny, způsobu lití a tloušťce stěny odlitku. Vyšší pevnosti jsou dosažitelné tepelným zpracováním vytvrditelných slitin.
Tažnost běžných slévárenských slitin hliníku bývá 1 až 4 %. Modifikací eutektických slitin typu Al-Si je však možno tažnost více než zdvojnásobit.
Typy slévárenských slitin
Podle hlavního slitinového prvku se rozlišují binární slévárenské slitiny:
Al-Si siluminy
Al-Cu duraluminy
Al-Mg hydronalia
Al-Zn
K nejpoužívanějším ternárním slitinám patří kombinace s dobrými slévárenskými i mechanickými vlastnostmi:
Al – Si – Mg a Al – Si – Cu,
ze kterých se litím do písku a do kokil vyrábí 80 % a tlakovým litím dokonce víc než 95 % všech odlitků.
Pořadí podle klesajících slévárenských vlastností slitin hliníku je:
Al-Si, Al-Si-Mg, Al-Si-Cu, Al-Mg, Al-Cu, Al-Zn
Podle metalurgického charakteru se slévárenské slitiny dělí na:
- nevytvrditelné: Al-Si a Al-Mg, např. AlSi11 a AlMg5,
- vytvrditelné: Al-Cu, Al-Si-Cu, Al-Si-Mg a Al-Zn-Mg, např. AlCu4Ti , AlSi10Mg, AlSi5Cu3Mg a AlSi12CuNiMg.
Podle způsobu lití bývají slitiny hliníku děleny na:
- slitiny pro gravitační lití do kovových forem,
- slitiny pro gravitační lití ostatními metodami,
- slitiny pro tlakové lití – mají nejméně variant složení. Vyžaduje se od nich vysoká tekutost, pevnost za zvýšených teplot, odolnost proti trhání a nelepivost na formu.
Označování slitin hliníku
Slitiny hliníku na odlitky se podle ČSN EN 1706:2010 Hliník a slitiny hliníku – Odlitky – Chemické složení a mechanické vlastnosti (Aluminium and aluminium alloys – Castings – Chemical composition and mechanical properties) označují písmeny EN AC (A- slitiny hliníku, C-slévárenská slitina) a pěti číslicemi. Toto označení je možno doplnit i chemickým označením, např. EN AC 43300 [EN AC-Al Si9Mg].
První číslice v číselném označení udává řadu slitin podle hlavních legujících prvků:
| 1 | – minimálně 99 % Al | 5 | – slitina Al-Mg |
| 2 | – slitina Al-Cu | 6 | – slitina Al-Mg-Si |
| 3 | – slitina Al-Mn | 7 | – slitina Al-Zn |
| 4 | – slitina Al-Si | 8 | – slitina Al s různými prvky |
Druhá číslice označuje skupinu slitin, třetí číslice je doplňující číslo, čtvrtá a pátá číslice jsou nuly.
Pro označení procesu lití a stavu tepelného zpracování se užívají značky:
| S | – lití do pískové formy |
| K | – gravitační lití do kovové formy |
| D | – tlakové lití |
| L | – lití na vytavitelný model |
Pro označení stavů tepelného zpracování se užívají značky:
| F |
|
| O |
|
| T1 |
|
| T4 |
|
| T5 |
|
| T6 |
|
| T64 |
|
| T7 |
|
Příklad označení: EN 1706 AC-45100-K-T6 případně EN 1706 AC-Al Si5Cu3Mg-K-T6 je slitina s 5 % křemíku, 3 % mědi a přísadou (0,3%) hořčíku, odlitá do kovové formy, po rozpouštěcím žíhání a úplném umělém stárnutí.
Základní údaje o používaných slitinách hliníku uvádí tabulka mechanických vlastností slévárenských slitin hliníku podle ČSN EN 1706:2010.
| Tabulka mechanických vlastností slévárenských slitin hliníku podle ČSN EN 1706:2010 | ||||||||
| Skupina slitin | Označení | Přibližné chemické složení [%] | Způsob lití astav | Pevnost v tahuRm min.[MPa] | Smluvní mez kluzuRp0,2 min.[MPa] | TažnostA50mm min.[%] | Tvrdost podle BrinellaHBS min. | |
| číselnéEN AC- | chemickými značkamiEN AC- | |||||||
| AlCu | 21000 | Al Cu4MgTi | 4,2-5,0 Cu0,15-0,35 Mg0,15-0,35 Ti | S-T4 | 300 | 200 | 5 | 90 |
| K-T4 | 320 | 200 | 8 | 95 | ||||
| L-T4 | 300 | 220 | 5 | 90 | ||||
| 21100 | Al Cu4Ti | 4,2-5,2 Cu0,15-0,30 Tido 0,55 Mndo 0,19 Fe | S-T6 | 300 | 200 | 3 | 95 | |
| S-T64 | 280 | 180 | 5 | 85 | ||||
| K-T6 | 330 | 220 | 7 | 95 | ||||
| K-T64 | 320 | 180 | 8 | 90 | ||||
| 21200 | Al Cu4MnMg | 4,0 -5,0 Cu0, 2– 0,5 Mn0,15–0,50 Mg0,2 Fe0,10 Ti | S-T4 | 330 | 225 | 3 | 100 | |
| S-T7 | 370 | 310 | 2 | 110 | ||||
| K-T4 | 400 | 240 | 8 | 110 | ||||
| K-T7 | 410 | 325 | 5 | 120 | ||||
| AlSiMgTi | 41000 | Al Si2MgTi | 1,6-2,4 Si0,45-0,65 Mg0,05-0,20Tido 0,60 Fe0,30-0,60 Mn | S-F | 140 | 70 | 3 | 50 |
| S-T6 | 240 | 180 | 3 | 85 | ||||
| K-F | 170 | 70 | 5 | 50 | ||||
| K-T6 | 260 | 180 | 5 | 85 | ||||
| AlSi7Mg | 42000 | Al Si7Mg | 6,5-7,5 Si0,20-0,65 Mgdo 0,55 Fedo 0,35 Mndo 0,20 Cu | S-F | 140 | 80 | 2 | 50 |
| S-T6 | 240 | 180 | 1 | 75 | ||||
| K-F | 170 | 90 | 2,5 | 55 | ||||
| K-T6 | 260 | 220 | 1 | 90 | ||||
| K-T64 | 240 | 200 | 2 | 80 | ||||
| L-F | 150 | 80 | 2 | 50 | ||||
| L-T6 | 240 | 190 | 1 | 75 | ||||
| 42100 | Al Si7Mg0,3 | 6,5-7,5 Si0,25-0,45 Mgdo 0,19 Fedo 0,10 Mndo 0,05 Cu | S-T6 | 230 | 190 | 2 | 75 | |
| K-T6 | 290 | 210 | 4 | 90 | ||||
| K-T64 | 250 | 180 | 8 | 80 | ||||
| L-T6 | 260 | 200 | 3 | 75 | ||||
| 42200 | Al Si7Mg0,6 | 6,5-7,5 Si0,45-0,70 Mgdo 0,19 Fedo 0,10 Mndo 0,05 Cu | S-T6 | 250 | 210 | 1 | 85 | |
| K-T6 | 320 | 240 | 3 | 100 | ||||
| K-T64 | 290 | 210 | 6 | 90 | ||||
| L-T6 | 290 | 240 | 2 | 85 | ||||
| AlSi10Mg | 43000 | Al Si10Mg(a) | 9,0-11,0 Si0,20-0,45 Mgdo 0,55 Fedo 0,45 Mndo 0,05 Cu | S-F | 150 | 80 | 2 | 50 |
| S-T6 | 220 | 180 | 1 | 75 | ||||
| K-F | 180 | 90 | 2,5 | 55 | ||||
| K-T6 | 260 | 220 | 1 | 90 | ||||
| K-T64 | 240 | 200 | 2 | 80 | ||||
| 43100 | Al Si10Mg(b) | 9,0-11,0 Si0,20-0,45 Mgdo 0,55 Fedo 0,45 Mndo 0,10 Cu | S-F | 150 | 80 | 2 | 50 | |
| S-T6 | 220 | 180 | 1 | 75 | ||||
| K-F | 180 | 90 | 2,5 | 55 | ||||
| K-T6 | 260 | 220 | 1 | 90 | ||||
| K-T64 | 240 | 200 | 2 | 80 | ||||
| 43200 | Al Si10Mg(Cu) | 9,0-11,0 Si0,20-0,45 Mgdo 0,65 Fedo 0,55 Mndo 0,35 Cu | S-F | 160 | 80 | 1 | 50 | |
| S-T6 | 220 | 180 | 1 | 75 | ||||
| K-F | 180 | 90 | 1 | 55 | ||||
| K-T6 | 240 | 200 | 1 | 80 | ||||
| 43300 | Al Si9Mg | 9,0-10,0 Si0,25-0,45 Mgdo 0,19 Fedo 0,10 Mn | S-T6 | 230 | 190 | 2 | 75 | |
| K-T6 | 290 | 210 | 4 | 90 | ||||
| K-T64 | 250 | 180 | 6 | 80 | ||||
| 43400 | AlSi10Mg(Fe) | 9,0-11,0 Si0,20-0,50 Mgdo 1,0 Fedo 0,55 Mn | D-F | 240 | 140 | 1 | 70 | |
| 43500 | Al Si10MnMg | 9,0-11,5 Si0,1-0,6 Mg0,4-0,8 Mn | D-F | 250 | 120 | 5 | 65 | |
| D-T5 | 270 | 150 | 4 | 80 | ||||
| D-T7 | 200 | 120 | 12 | 60 | ||||
| AlSi | 44000 | Al Si11 | 10,0-11,8 Sido 0,45 Mg | S-F | 150 | 70 | 6 | 45 |
| K-F | 170 | 80 | 7 | 45 | ||||
| 44100 | Al Si12(b) | 10,5-13,5 Sido 0,10 Mgdo0,65 Fedo 0,55 Mn | S-F | 150 | 70 | 4 | 50 | |
| K-F | 170 | 80 | 5 | 55 | ||||
| L-F | 150 | 80 | 4 | 50 | ||||
| 44200 | Al Si12(a) | 10,5-13,5 Sido 0,55 Fedo 0,35 Mn | S-F | 150 | 70 | 5 | 50 | |
| K-F | 170 | 80 | 6 | 55 | ||||
| 44300 | AlSi12(Fe) | 10,5-13,5 Sido 1,0 Fedo 0,55 Mn | D-F | 240 | 130 | 1 | 60 | |
| 44400 | Al Si9 | 8,0-11,0 Sido 0,65 Fedo 0,50 Mn | D-F | 220 | 120 | 2 | 55 | |
| S-F | 170 | 80 | 4 | 50 | ||||
| K-F | 180 | 90 | 5 | 55 | ||||
| 44500 | Al Si12(Fe)(b) | 10,5-13,5 Si1,0 Fe0,55Mn0,4 Mg | D-F | 240 | 140 | 1 | 60 | |
| AlSi5Cu | 45000 | Al Si6Cu4 | 5,0-7,0 Si3,0-5,0 Cu | S-F | 150 | 90 | 1 | 60 |
| K-F | 170 | 100 | 1 | 75 | ||||
| 45100 | Al Si5Cu3Mg | 4,5-6,0 Si2,6-3,6 Cu0,15-0,45 Mg | K-T4 | 270 | 180 | 2,5 | 85 | |
| K-T6 | 320 | 280 | < 1 | 110 | ||||
| 45300 | Al Si5Cu1Mg | 4,5-5,5 Si1,0-1,5 Cu0,35-0,65 Mg do 0,65 Fedo 0,55 Mn | S-T4 | 170 | 120 | 2 | 80 | |
| S-T6 | 230 | 200 | < 1 | 100 | ||||
| K-T4 | 230 | 140 | 3 | 85 | ||||
| K-T6 | 280 | 210 | < 1 | 110 | ||||
| 45400 | Al Si5Cu3 | 4,5-6,0Si2,6-3,6 Cu | K-T4 | 230 | 110 | 6 | 75 | |
| 45500 | Al Si7Cu0,5Mg | 6,5 – 7,5 Si0,2 – 0,7 Cu0,2 – 0,45 Mg | S-T6 | 250 | 190 | 1 | 85 | |
| K-T6 | 320 | 240 | 4 | 100 | ||||
| AlSi9Cu | 46000 | Al Si9Cu3(Fe) | 8,0-11,0 Si2,0-4,0 Cudo 1,3 Fe | D-F | 240 | 140 | < 1 | 80 |
| 46100 | Al Si11Cu2(Fe) | 10,0-12,0 Si1,5-2,5 Cudo 1,1 Fe | D-F | 240 | 140 | < 1 | 80 | |
| 46200 | Al Si8Cu3 | 7,5-9,5 Si2,0-3,5 Cudo 0,8 Fe | S-F | 150 | 90 | 1 | 60 | |
| K-F | 170 | 100 | 1 | 75 | ||||
| D-F | 240 | 140 | 1 | 80 | ||||
| 46300 | AlSi7Cu3Mg | 6,5-8,0 Si3,0-4,0 Cu0,3-0,6 Mg | K-F | 180 | 100 | 1 | 80 | |
| 46400 | AlSi9Cu1Mg | 8,3-9,7 Si0,8-1,3 Cu0,25-0,65 Mg | S-F | 135 | 90 | 1 | 60 | |
| K-F | 170 | 100 | 1 | 75 | ||||
| K-T6 | 275 | 235 | 1,5 | 105 | ||||
| 46500 | Al Si9Cu3(Fe)(Zn) | 8,0-11,0 Si2,0-4,0 Cudo 1,3 Fedo 3,0 Zn | D-F | 240 | 140 | < 1 | 80 | |
| 46600 | Al Si7Cu2 | 6,0-8,0 Si1,5-2,5 Cudo 0,8 Fe | S-F | 150 | 90 | 1 | 60 | |
| K-F | 170 | 100 | 1 | 75 | ||||
| AlSi(Cu) | 47000 | AlSi12(Cu) | 10,5-13,5 Sido 1,0 Cudo 0,8 Fe | S-F | 150 | 80 | 1 | 50 |
| K-F | 170 | 90 | 2 | 55 | ||||
| 47100 | Al Si12Cu1(Fe) | 10,5-13,5 Si0,7-1,2 Cudo 1,3 Fe | D-F | 240 | 140 | 1 | 70 | |
| AlSiCuNiMg | 48000 | Al Si12CuNiMg | 10,5-13,5 Si0,8-1,5 Cu0,7-1,3 Ni0,8-1,5 Mg | K-T5 | 200 | 185 | < 1 | 90 |
| K-T6 | 280 | 240 | < 1 | 100 | ||||
| 48100 | Al Si17Cu4Mg | 16 – 18 Si4 – 5 Cu0,25 – 0,65 Mg1,3 Fe0,3 Ni1,5 Zn | L-F | 200 | 180 | 1 | 90 | |
| L-T5 | 295 | 260 | 1 | 125 | ||||
| D-F | 220 | 160 | < 1 | 90 | ||||
| AlMg | 51100 | Al Mg3(a) | 2,5-3,5 Mgdo 0,55 Sido 0,55 Fe | S-F | 140 | 70 | 3 | 50 |
| K-F | 150 | 70 | 5 | 50 | ||||
| 51200 | Al Mg9 | 8,0-10,5 Mg2,5 Sido 1,0 Fe | D-F | 200 | 130 | 1 | 70 | |
| 51300 | Al Mg5 | 4,5-6,5 Mgdo 0,55 Sido 0,55 Fe | S-F | 160 | 90 | 3 | 55 | |
| K-F | 180 | 100 | 4 | 60 | ||||
| L-F | 170 | 95 | 3 | 55 | ||||
| 51400 | Al Mg5(Si) | 4,5-5,5 Mgdo 1,5 Si | S-F | 160 | 100 | 3 | 60 | |
| K-F | 180 | 110 | 3 | 65 | ||||
| 51500 | Al Mg5Si2Mn | 4,7 – 6,0 Mg1,8 – 2,6 Si0,4 – 0,8 Mn | D-F | 250 | 140 | 5 | 70 | |
| AlZnSiMg | 71100 | Al Zn10Si8Mg | 9,0 – 10,5 Zn7,5 – 9,5 Si0,2 – 0,5 Mg | S-T1 | 210 | 190 | 1 | 90 |
| K-T1 | 260 | 210 | 1 | 100 | ||||
