Škodlivé účinky, které se vyskytují při svařování hliníku a jeho slitin, mohou být způsobeny především nevhodným materiálem, konstrukčním návrhem svarového spoje a nevhodnou technologií svařování.

Konstrukční a technologická doporučení pro zabránění poruch

Z hlediska konstrukčního mohou poruchy vzniknout důsledkem nesprávné volby a stavu svařovaného materiálu, nevhodnou volbou přídavných materiálů a metody svařování, dále nevhodně navrženým tvarem úkosu svarového spoje, včetně dostatečného přístupu svářeče ke spoji. Nesprávné umístění spoje může vést k vysoké lokální koncentraci napětí, přesahujícího únosnost spoje s důsledkem vzniku zárodků poruch s následným vznikem trhlin. Doporučuje se vyloučit hromadění svarových spojů, zvláště při napojování podélných spojů při svařování trub a tlakových nádob. Pro svařování je potřebné se řídit shodnými doporučeními, jako je tomu při svařování ocelí austenitické báze.

V ČSN EN 1011-4 Svařování – Doporučení pro svařování kovových materiálů – Část 4: Obloukové svařování hliníku a jeho slitin je uvedeno, že v případě svařování deformačně zpevněných nebo tepelně zpracovaných hliníkových slitin je nutné, v důsledku nadměrného tepelného ovlivnění při svařování s vyšším tepelným příkonem, uvažovat ve výpočtech s rozšířením TOO se sníženou hodnotou meze kluzu.

Z technologického hlediska je potřebné správně určit svařovací parametry a postup svařování tak, aby bylo dosaženo požadované jakosti svarového spoje. Kompletní údaje o procesu svařování jsou uvedeny ve WPS s tím, že pro svařování hliníku a jeho slitin je potřebné doplnit údaje o správný úhel a vzdálenost mezi svařovací hubicí a svařovaným materiálem.