Pro velké výkovky se používají jako vstupní polotovary ingoty nebo plynule odlévané sochory. Oba mají licí strukturu, která může mít následující vady:

– hrubozrnná struktura,

– hrubé vměstky,

– makrosegregace,

– mikrosegregace,

– vnitřní necelistvosti,

– zeslabené hranice zrn,

– povrchové vady.

Hrubozrnnost roste s velikosti odlitku, v ose je hrubší struktura než na povrchu. Výskyt vnitřních necelistvosti a hrubých vměstků lze považovat za projev porušení technologické kázně. Rozsah povrchových vad lze snížit správným postupem odlévání a vychlazováním ingotu. Povrchové vady nelze odstranit vlastním kováním, je třeba je odstranit mechanicky před kováním nebo v průběhu kování. U kovové matrice dochází ke zjemňování zrna, což má při kování primární význam. Může sice docházet i k usměrnění zrn, což však při následné rekrystalizaci mizí, při kování tento jev nehraje roli. Drobení zrn probíhá nejrychleji v oblastech s intenzívním smykovým přetvořením, nejméně výrazně je v oblastech s významným podílem tahových napětí.

Nekovové vměstky se při tváření buď nemění nebo se drobí a tvoří řádky anebo se konečně deformuji a tvoři jehlice či destičky. Následná rekrystalizace a tepelně

zpracování nemá na morfologii vměstků vliv. Přítomnost protáhlých vměstků je hlavni příčinou vzniku tzv. vláknité struktury, která se jednak projevuje na vzhledu makrostruktury a jednak se projevuje jako anizotropie mechanických vlastností.

Pokud je v oceli obsah síry velmi nízký a současně mají sirníky kulovitý tvar, čehož se dosahuje při odsiřování vápníkem (ve formě CaSi), pak je anizotropie vlastnosti po tváření minimální.